|
|
Fyziologické reakce rostlin na umělé osvětlení
Holečková, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Tématem této bakalářské práce je fyziologická reakce rostlin na umělé osvětlení, čímž je myšleno umělé osvětlení z pouličních lamp, které je jedním z významných antropogenních vlivů. Noční umělé osvětlení je uváděno pod zkratkou ALAN (z anglického slovního spojení Artificial light at night) a může mít výrazný vliv na chování rostlin. V rámci této práce jsou shrnuty v teoretické části aktuální poznatky o vlivu pouličních lamp na nejen chování rostlin, ale i na celé ekosystémy. V části praktické je na rostlinách měřen obsah chlorofylu, který je významným parametrem informujícím o jejich fyziologickém stavu, tedy zda na to má vliv i noční umělé osvětlení. Následně zjištěný obsah chlorofylu rostlin pod pouličním osvětlením je srovnán s obsahem u párových kontrolních rostlin v jejich okolí, které se nenacházejí pod žádným uměle vytvořeným osvětlením. Měření je prováděno pomocí speciálně určeného přístroje na zjišťování obsahu chlorofylu v listech rostlin pod názvem CCM300. Výsledkem práce je poznání možného vlivu pouličního osvětlení na fyziologický stav rostlin. Klíčová slova fyziologická reakce, noční umělé osvětlení, rostliny, chlorofyl
|
|
|
Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin
Ležal, Lukáš ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Umělé noční světlo, jakožto významný zdroj antropogenního znečištění, bylo dlouhou dobu přehlíženo, jak mezi laickou veřejností, ale i ve vědecké komunitě a na legislativní úrovni. Kroky pro omezení negativních dopadů umělého nočního světla jsou přijímány pozdě a v nedostatečné míře, a právě nízké všeobecné povědomí bylo jedním z podmětů pro vznik bakalářské práce na toto téma. Rostliny jsou skupinou organismů, kterým je věnováno méně pozornosti než například člověku, ačkoliv ho svým ekologickým významem daleko převyšují. Umělé noční světlo má potenciál měnit složení rostlinných společenstev a na ně navázaných potravních řetězců, na jejichž vrcholu stojí i člověk. Toto se děje posunem rostlinných fenologických fází, narušením přirozeného vnímání dne a noci, modifikacemi v růstových vzorcích a morfologických charakteristikách, zvýšeným stresem z ozáření či sníženou efektivitou fotosyntézy. Právě díky komplexním znalostem interakcí rostlin s umělým nočním světlem, může společnost efektivně chránit přírodu a zavést nové nezbytné standardy a potřebné technologie, k zajištění trvalého udržitelného rozvoje.
|
|
|
Plunging Brno into darkness: Measuring the contribution of public lighting to the total luminance of the night sky
Novák, F. ; Baxant, P.
The article deals with the description of measurements of night sky luminance in urban agglomeration with emphasis on the determination of changes in the values of these luminances when public and architectural lighting is temporarily turned off. The measurements took place in Brno, the second largest city in Czech Republic, with the population around 382 thousand. The presented paper is one of the perspectives on the impact of human activity on the surrounding environment and an example of a possible solution to quantify the impact of the introduction of technologies that directly or indirectly affect the environment not only for humans, but also for almost all forms of life.
|
host ::
RSS.